Německo
Stát vzniká po rozpadu Francké říše v 10. století. Ve středověku vzniká Svatá říše národa německého, která je později rozdrobena. Sjednoceno v roce 1871 pod Pruskem.
Po prohrané 2. světové válce byl stát rozdělen na SRN a NDR, ke sjednocení dochází 3.10.1990. Zákonodárný je sněm (Bundestag), kancléř Helmut Kohl byl zvolen již po čtvrté. Vedoucí stranou v zemi je CDU. Německo má 16 spolkových zemí. Hlavním městem je Berlín. Kurs měny se pohybuje kolem 19.32 Kč.
Státní zřízení
Podle západoněmecké ústavy z roku 1949 je Německo federativní republikou deseti zemí. V roce 1990 v souvislosti se sjednocením vzniklo na území Východního Německa pět nových spolkových zemí. Sjednocený Berlín se stal šestnáctou zemí a novým hlavním městem Německa. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament, složený ze Spolkového sněmu a Spolkové rady, jejíchž 68 členů zastupuje jednotlivé země. Spolkový sněm volí kancléře, hlavu vlády. Prezident, který je formální hlavou státu je volen na pět let voličským sborem, složeným s delegátů spolkového sněmu i zemských sněmů. Složení vlády jednotlivých spolkových zemí se může lišit od vlády spolkové.
Sociální péče a školství
Úroveň zdravotnictví a léčebné péče jsou v Německu velmi dobré. Sociální systém je vynikající v obou částech země a poskytuje rozsáhlé výhody. Ve východní části, kde byl tento systém úzce svázán se zaměstnáním a poskytoval takové výhody jako například bezplatnou péči o předškolní děti, nejsou ženy spokojený s jejich ztrátou, což také přispělo k radikálnímu poklesu porodnosti. Vysoká nezaměstnanost na východě je velkou zátěží pro státní rozpočet. Školní docházka je i na druhém stupni bezplatná a povinná a úroveň vzdělání je všeobecně vysoká. Německé univerzity mají výbornou úroveň a tradici, nejznámější jsou v Heidelbergu a v Tübingenu. Marburg má nejstarší protestantskou univerzitu, založenou 1527.
Povrch
Německo leží ve střední Evropě při Baltském moři, mezi Polskem a Francii, na východě hraničí s Českou republikou, na jihu s Rakouskem a Švýcarskem, na západě s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemím a na severu s Dánskem. Členité severní pobřeží omývají vody Severního a Baltského moře.
Po prohrané 2. světové válce byl stát rozdělen na SRN a NDR, ke sjednocení dochází 3.10.1990. Zákonodárný je sněm (Bundestag), kancléř Helmut Kohl byl zvolen již po čtvrté. Vedoucí stranou v zemi je CDU. Německo má 16 spolkových zemí. Hlavním městem je Berlín. Kurs měny se pohybuje kolem 19.32 Kč.Státní zřízení
Podle západoněmecké ústavy z roku 1949 je Německo federativní republikou deseti zemí. V roce 1990 v souvislosti se sjednocením vzniklo na území Východního Německa pět nových spolkových zemí. Sjednocený Berlín se stal šestnáctou zemí a novým hlavním městem Německa. Zákonodárným orgánem je dvoukomorový parlament, složený ze Spolkového sněmu a Spolkové rady, jejíchž 68 členů zastupuje jednotlivé země. Spolkový sněm volí kancléře, hlavu vlády. Prezident, který je formální hlavou státu je volen na pět let voličským sborem, složeným s delegátů spolkového sněmu i zemských sněmů. Složení vlády jednotlivých spolkových zemí se může lišit od vlády spolkové.
Sociální péče a školství
Úroveň zdravotnictví a léčebné péče jsou v Německu velmi dobré. Sociální systém je vynikající v obou částech země a poskytuje rozsáhlé výhody. Ve východní části, kde byl tento systém úzce svázán se zaměstnáním a poskytoval takové výhody jako například bezplatnou péči o předškolní děti, nejsou ženy spokojený s jejich ztrátou, což také přispělo k radikálnímu poklesu porodnosti. Vysoká nezaměstnanost na východě je velkou zátěží pro státní rozpočet. Školní docházka je i na druhém stupni bezplatná a povinná a úroveň vzdělání je všeobecně vysoká. Německé univerzity mají výbornou úroveň a tradici, nejznámější jsou v Heidelbergu a v Tübingenu. Marburg má nejstarší protestantskou univerzitu, založenou 1527.
Povrch
Německo leží ve střední Evropě při Baltském moři, mezi Polskem a Francii, na východě hraničí s Českou republikou, na jihu s Rakouskem a Švýcarskem, na západě s Francií, Lucemburskem, Belgií, Nizozemím a na severu s Dánskem. Členité severní pobřeží omývají vody Severního a Baltského moře.

Při pobřeží Baltského moře jsou Východofriské a Severofriské ostrovy a vzdálenější ostrov Helgoland. Při Baltském moři se rozkládá rozsáhlá Severoněmecká nížina - nepatrně zvlněná rovina s nízkými kopci a plochými hřbety. Nížina k jihu mírně stoupá k severnímu úpatí Středoněmecké vysočiny a ke Krušným horám. Pro severoněmeckou nížinu jsou typická široká říční údolí. Při Baltském pobřeží jsou i písečné přesypy. Na západě začíná Porýnskou břidličnou vrchovinou s rozsáhlými náhorními plošinami, kterou protéká v říznutém údolí řeka Rýn. Pod této vrchoviny se na východ rozkládá Středoněmecká vysočina. Vysočina je porostlá jehličnatými lesy. Na jihozápadě podél francouzských hranic se táhne pohoří Černý les s nejvyšší horou Franský Jura, lemující severní břeh Dunaje a táhnoucí se až k českým hranicím. Podél českých hranic jsou společná pohraniční pohoří Český les a Šumava s nejvyšší horou Velkým Javorem. Na jihu státu je podhůří Alp a na rakouských a švýcarských hranicích nejvyšší horská pásma Německa - západní Algavské Alpy s horskými loukami a pastvinami a Severotyrolské Alpy s nejvyšší horou Německa - Zugspitze. Nejsevernější částí severoněmecké nížiny je Maklenburská jezerní plošina, rozprostírající se mezi řekou Labe a Odrou, s několika sty jezer a jezírek. Pramení zde některé menší řeky tekoucí do baltského moře. Tato plošina je neúrodná, písčitá a štěrkovitá, porostlá většinou borovým lesem. Jižní a hlavně jihozápadní část Německa je vyplněna středoněmeckou vysočinou s pohořím Harz. Hlavní části vysočiny je skupina saskodurynských pohoří, k nimž náleží Durynský les, který společně s Franským lesem tvoří přechod ke Smrčinám a Halstrovským horám. Na východě na ně navazují Krušné hory s nejvyšší horou Fichtelbergem, o 30m nižší než náš Klínovec. Dále na východ pokračuje labské pískovcové pohoří, rozdělené hlubokým údolím, kterým vytéká Labe z ČR. Z Čech na sever vychází nevysoká žitavská a lužická vrchovina, zvolna se sklánějící k severu. Všechny ostrovy - největší z nich je Rugen (Rujana) - jsou odloučenými částmi pevniny.
Vodstvo
Vodstvo Německa patří do povodí Severního, Baltského a Černého moře. Německu vévodí dvě velké řeky : Rýn a Labe. Rýn tvoří místy přirozenou hranici se Švýcarskem a Francií. Do moře se vlévá na území Nizozemí. Patří k největším řekám Evropy a se svými hlavními přítoky Moselou (Mosel) a Mohanem (Main) tvoří důležitou vodní cestu. V deltách těchto řek jsou úrodná údolí. Druhou velkou řekou je Labe (Elbe) s celkovou délkou 1122 km pramenící v českých Krkonoších. Labe protéká Severoněmeckou nížinou a u Hamburku se vlévá do Severního moře. Přítoky na německém území jsou zleva Modla (Mudle) a Sala (Saale), zprava Černý Halstrov (Schwarze Elster) a Havola (Havel) s přítokem Sprévou (Spree). Jižní částí státu protéká Dunaj (Donau) s vodnatými přítoky z Alp (Lech, Isar a Inn). Další velkou (převážně hraniční) řekou je Odra (Oder), která ústí do Baltského moře na území Polska. Z německé strany nemá velké přítoky. Řeky tekoucí převážně v rovině mají příznivé podmínky pro plavbu a jsou propojeny soustavou průplavů. V Německu je hodně malebných jezer, zejména v Maklenburské jezerní plošině a v okolí Berlína. Jsou většinou mělká s nízkými nebo travnatými a zalesněnými břehy a využívají se k rekreaci.
Klima
Německo leží v oblasti v západoevropského mírného a vlhkého podnebí s projevujícími se vlivy kontinentálního podnebí následkem větší vzdálenosti východních částí od oceánu. Jaro je krátké, léto teplé, při pobřeží je v létě relativně chladněji než ve vnitrozemí. Zima je dlouhá s častými větry. Je zde dostatek srážek (kromě oblasti mezi Lipskem a Magdeburgem), sníh padá hlavně na východě a jihu státu.
Rostlinstvo a živočišstvo
Lesy zaujímají čtvrtinu celkové plochy. Jsou zde zdarem vysazovány i na písčitých půdách. Na západě převládají lesy smíšené, na východě jehličnaté, hlavně borové, z listnatých stromů je hojný buk a dub. Při tocích řek jsou plochy luk a pastvin. Na vegetaci chudá jsou vřesoviště a rašeliniště v Severoněmecké nížině. Z původního živočišstva se zachovaly pouze v rezervacích zubr, medvěd , rys a vlk, volně žije lovná zvěř - zajíci, králíci , vysoká zvěř atd.
Nerostné zdroje
Výskyt užitkových nerostů je zaměřen jedním směrem a naleziště jsou velmi intenzivně využívána. Jsou zde mohutná ložiska kamenného uhlí (Poruri a Sarsko - největší zásoby v západní Evropě) a hnědého uhlí (Durynsko), sarský revír těží nejvíce hnědého uhlí na světě. Menší ložiska jsou i jinde. Dále má Německo zásoby draselných solí ( v okolí Stassfurtu a Helberstadtu); zdejší těžba je základem průmyslu, hlavně výroby draselných hnojiv. Dále jsou zde zásoby měděné rudy (Mansfeld), uran (podhůří Krušných hor), ropa (Hannover), v menší míře se vyskytují rudy olova, zinku a stříbra. Železná ruda se dováží. Blízko Míšně se těží kaolin - základ pro výrobu proslulého porcelánu. Vyskytuje se zde dostatečné množství stavebního kamene, cihlářských hlín, na ostrově Rujáně jsou ložiska křídy. Rašelina se těží v severoněmecké nížině.
Průmysl
Německo je vysoce rozvinutý průmyslový stát s vyspělým zemědělstvím. Hodnotnou výrobou zaujímá čtvrté místo na světě. Základem hospodářství je bohatství černého a hnědého uhlí a železné rudy, která se vyskytuje poblíž nalezišť černého uhlí v Poruri. Těžba však pro rozvinutý průmysl nestačí. Pro průmysl je důležitá výroba elektrické energie, která se částečně získává z vodních zdrojů v alpských oblastech. V Německu jsou zastoupena všechna odvětví průmyslu. Největší průmyslovou oblastí je Poruri (povodí řeky Ruhr ) a Porýní. Nejdůležitější je hutnictví a strojírenství (Mohuc, Kolín nad Rýnem) ,dále elektronika, těžební a chemický průmysl a celá řada dalších výrobních odvětví. Výroba spotřebního a potravinářského zboží je rozšířena po celém státě.
Doprava
Mohutně rozvinutému průmyslu odpovídá i moderně řešená doprava. Hustá železniční síť je doplněna hustou sítí silnic a dálnic. Také řada splavných řek propojených průplavy tvoří důležité dopravní cesty, hlavně Rýn s velkým vnitrozemským přístavem Duisburgem v průmyslové oblasti. Splavné části řek měří přes 6 500 km. Severomořsko - baltský průplav spojuje Severní moře s Baltským a mohou jím plout i velké námořní lodě. Největší námořní přístavy leží při Severním moři: Hamburg, Brémy, (Bramen), při Baltském moři Roztoky, Kiel a Lubeck. Také letecká doprava je vyspělá. Ve Frankfurtu nad Mohanem je jedno z největších evropských letišť s velkým mezinárodním provozem.
Zemědělství
Zemědělství je velmi vyspělé, s maximálním využitím mechanizačních prostředků. Produkce kryje vlastní potřebu a přebytky jsou vyváženy. Orná půda zabírá 47% z celkové plochy, lesy pokrývají 27% a louky a pastviny 12% celkové rozlohy. Nejúrodnější jsou oblasti při řece Rýnu a Dunaji a Magdeburská oblast. Pěstuje se zde žito a oves, méně pšenice a ječmen. Z okopanin jsou to hlavně brambory a cukrovka. V Bavorsku i chmel a len. V údolí řek Rýna a Mosely se daří vinné révě a tabáku. Orná půda zabírá 47% z celkové plochy, lesy pokrývají 27% a louky a pastviny 12% celkové rozlohy.
Obyvatelstvo
Obyvatelé jsou Němci. Dále zde žije národnostní menšina Lužických Srbů, mluvících v okolí Chotěbuze dolní a v okolí Budyšínu horní lužickou srbštinou. Při pobřeží a na ostrovech Severního moře žije nečetná menšina Frisků s vlastním jazykem. Většina obyvatelstva je zaměstnána v průmyslu a obchodu.
Sídla
Hlavním a největším městem je Berlín. Je důležitým politickým, hospodářským a kulturním střediskem země. Sídlí zde Humboldtova univerzita. Je tu jeden z největších evropských vnitrozemských přístavů.
Průmyslový Berlín je důležitou železniční a leteckou křižovatkou Evropy. Toto moderní velkoměsto bylo vybudováno po 2. sv. válce, v níž bylo původní město zničeno. Původním hlavním městem NSR bylo universitní město Bonn, ležící na Rýnu. Druhým největším městem Německa je Hamburk, přístav při ústí Labe do Severního moře. Je to čtvrtý největší přístav Evropy, živé velkoměsto s významem pro světový obchod. Třetím velkým městem je Mnichov, hlavní město Bavorska; jsou zde umělecké sbírky, velký průmysl potravinářský, oděvní a strojírenský. Kolín nad Rýnem je velkým průmyslovým městem Porýní; je zde největší gotický chrám v Německu. Dalším velkým městem je Lipsko - průmyslové a obchodní středisko se světově významnými jarními a podzimními veletrhy. Je zde univerzita, velká vědecká knihovna, tiskárny. Město je také sportovním střediskem. Blízko českých hranic leží na Labi Drážďany, proslulé kulturními památkami a uměleckými sbírkami. Žije zde přes 500 000 obyvatel. Severně od Drážďan je Míšeň (Meissen) s výrobou proslulého porcelánu. Velkými průmyslovými centry jsou Dusseldorf, Frankfurt nad Mohanem, Dortmund, Stuttgart, přístav Brémy, Hannover, Roztoky, Norimberk (Nurnberg), Chemnitz, Frankfurt nad Odrou ( s chemickým a strojírenským průmyslem ) a Halle. Zajímavou stavbou je i Zámek Neuschwanstein, který patří mezi Divy Světa.
Slavné osobnosti
hudební skladatelé - Ludwíg van Beethoven, Franz Schubert, Robert Schumann, Johannes Brahms
spisovatelé a básníci - Johann Wolfgang Goethe, Heinrich Heine, Thomas Mann
filosofové - Georg W. F. Hegel, Friedrich Engels, Karl Marx, Friedrich Nietzche
vědci - Johannes Kepler, Albert Einstein, Alexandr von Humbolt, Wilhelm Röntgen, Heindrich Hertz, Heinrich Schliemann
státníci a politici - Otto von Bismarck, Paul von Hindenburg, Adolf Hitler, Konrád Adenauer, Ludwíg Erhad, Helmut Kohl, Roman Herzog, Rudolf Scharpin
podnikatelé - Friedrich Krupp, Ferdinand Porsche, Carl Benz, Gottlieb W. Daimler
sportovci - Max Schmelling, Franz Beckenbauer, Steffi Grafová, Boris Becker



Můžete se podívat i na Základní údaje v tabulkách kde jsou údaje o rozloze, národnostním složení, o
spolkových zemích a další informace.
Vodstvo
Vodstvo Německa patří do povodí Severního, Baltského a Černého moře. Německu vévodí dvě velké řeky : Rýn a Labe. Rýn tvoří místy přirozenou hranici se Švýcarskem a Francií. Do moře se vlévá na území Nizozemí. Patří k největším řekám Evropy a se svými hlavními přítoky Moselou (Mosel) a Mohanem (Main) tvoří důležitou vodní cestu. V deltách těchto řek jsou úrodná údolí. Druhou velkou řekou je Labe (Elbe) s celkovou délkou 1122 km pramenící v českých Krkonoších. Labe protéká Severoněmeckou nížinou a u Hamburku se vlévá do Severního moře. Přítoky na německém území jsou zleva Modla (Mudle) a Sala (Saale), zprava Černý Halstrov (Schwarze Elster) a Havola (Havel) s přítokem Sprévou (Spree). Jižní částí státu protéká Dunaj (Donau) s vodnatými přítoky z Alp (Lech, Isar a Inn). Další velkou (převážně hraniční) řekou je Odra (Oder), která ústí do Baltského moře na území Polska. Z německé strany nemá velké přítoky. Řeky tekoucí převážně v rovině mají příznivé podmínky pro plavbu a jsou propojeny soustavou průplavů. V Německu je hodně malebných jezer, zejména v Maklenburské jezerní plošině a v okolí Berlína. Jsou většinou mělká s nízkými nebo travnatými a zalesněnými břehy a využívají se k rekreaci.
Klima
Německo leží v oblasti v západoevropského mírného a vlhkého podnebí s projevujícími se vlivy kontinentálního podnebí následkem větší vzdálenosti východních částí od oceánu. Jaro je krátké, léto teplé, při pobřeží je v létě relativně chladněji než ve vnitrozemí. Zima je dlouhá s častými větry. Je zde dostatek srážek (kromě oblasti mezi Lipskem a Magdeburgem), sníh padá hlavně na východě a jihu státu.
Rostlinstvo a živočišstvo
Lesy zaujímají čtvrtinu celkové plochy. Jsou zde zdarem vysazovány i na písčitých půdách. Na západě převládají lesy smíšené, na východě jehličnaté, hlavně borové, z listnatých stromů je hojný buk a dub. Při tocích řek jsou plochy luk a pastvin. Na vegetaci chudá jsou vřesoviště a rašeliniště v Severoněmecké nížině. Z původního živočišstva se zachovaly pouze v rezervacích zubr, medvěd , rys a vlk, volně žije lovná zvěř - zajíci, králíci , vysoká zvěř atd.
Nerostné zdroje
Výskyt užitkových nerostů je zaměřen jedním směrem a naleziště jsou velmi intenzivně využívána. Jsou zde mohutná ložiska kamenného uhlí (Poruri a Sarsko - největší zásoby v západní Evropě) a hnědého uhlí (Durynsko), sarský revír těží nejvíce hnědého uhlí na světě. Menší ložiska jsou i jinde. Dále má Německo zásoby draselných solí ( v okolí Stassfurtu a Helberstadtu); zdejší těžba je základem průmyslu, hlavně výroby draselných hnojiv. Dále jsou zde zásoby měděné rudy (Mansfeld), uran (podhůří Krušných hor), ropa (Hannover), v menší míře se vyskytují rudy olova, zinku a stříbra. Železná ruda se dováží. Blízko Míšně se těží kaolin - základ pro výrobu proslulého porcelánu. Vyskytuje se zde dostatečné množství stavebního kamene, cihlářských hlín, na ostrově Rujáně jsou ložiska křídy. Rašelina se těží v severoněmecké nížině.
Průmysl
Německo je vysoce rozvinutý průmyslový stát s vyspělým zemědělstvím. Hodnotnou výrobou zaujímá čtvrté místo na světě. Základem hospodářství je bohatství černého a hnědého uhlí a železné rudy, která se vyskytuje poblíž nalezišť černého uhlí v Poruri. Těžba však pro rozvinutý průmysl nestačí. Pro průmysl je důležitá výroba elektrické energie, která se částečně získává z vodních zdrojů v alpských oblastech. V Německu jsou zastoupena všechna odvětví průmyslu. Největší průmyslovou oblastí je Poruri (povodí řeky Ruhr ) a Porýní. Nejdůležitější je hutnictví a strojírenství (Mohuc, Kolín nad Rýnem) ,dále elektronika, těžební a chemický průmysl a celá řada dalších výrobních odvětví. Výroba spotřebního a potravinářského zboží je rozšířena po celém státě.
Doprava
Mohutně rozvinutému průmyslu odpovídá i moderně řešená doprava. Hustá železniční síť je doplněna hustou sítí silnic a dálnic. Také řada splavných řek propojených průplavy tvoří důležité dopravní cesty, hlavně Rýn s velkým vnitrozemským přístavem Duisburgem v průmyslové oblasti. Splavné části řek měří přes 6 500 km. Severomořsko - baltský průplav spojuje Severní moře s Baltským a mohou jím plout i velké námořní lodě. Největší námořní přístavy leží při Severním moři: Hamburg, Brémy, (Bramen), při Baltském moři Roztoky, Kiel a Lubeck. Také letecká doprava je vyspělá. Ve Frankfurtu nad Mohanem je jedno z největších evropských letišť s velkým mezinárodním provozem.
Zemědělství
Zemědělství je velmi vyspělé, s maximálním využitím mechanizačních prostředků. Produkce kryje vlastní potřebu a přebytky jsou vyváženy. Orná půda zabírá 47% z celkové plochy, lesy pokrývají 27% a louky a pastviny 12% celkové rozlohy. Nejúrodnější jsou oblasti při řece Rýnu a Dunaji a Magdeburská oblast. Pěstuje se zde žito a oves, méně pšenice a ječmen. Z okopanin jsou to hlavně brambory a cukrovka. V Bavorsku i chmel a len. V údolí řek Rýna a Mosely se daří vinné révě a tabáku. Orná půda zabírá 47% z celkové plochy, lesy pokrývají 27% a louky a pastviny 12% celkové rozlohy.
Obyvatelstvo
Obyvatelé jsou Němci. Dále zde žije národnostní menšina Lužických Srbů, mluvících v okolí Chotěbuze dolní a v okolí Budyšínu horní lužickou srbštinou. Při pobřeží a na ostrovech Severního moře žije nečetná menšina Frisků s vlastním jazykem. Většina obyvatelstva je zaměstnána v průmyslu a obchodu.
Sídla
Hlavním a největším městem je Berlín. Je důležitým politickým, hospodářským a kulturním střediskem země. Sídlí zde Humboldtova univerzita. Je tu jeden z největších evropských vnitrozemských přístavů.
Průmyslový Berlín je důležitou železniční a leteckou křižovatkou Evropy. Toto moderní velkoměsto bylo vybudováno po 2. sv. válce, v níž bylo původní město zničeno. Původním hlavním městem NSR bylo universitní město Bonn, ležící na Rýnu. Druhým největším městem Německa je Hamburk, přístav při ústí Labe do Severního moře. Je to čtvrtý největší přístav Evropy, živé velkoměsto s významem pro světový obchod. Třetím velkým městem je Mnichov, hlavní město Bavorska; jsou zde umělecké sbírky, velký průmysl potravinářský, oděvní a strojírenský. Kolín nad Rýnem je velkým průmyslovým městem Porýní; je zde největší gotický chrám v Německu. Dalším velkým městem je Lipsko - průmyslové a obchodní středisko se světově významnými jarními a podzimními veletrhy. Je zde univerzita, velká vědecká knihovna, tiskárny. Město je také sportovním střediskem. Blízko českých hranic leží na Labi Drážďany, proslulé kulturními památkami a uměleckými sbírkami. Žije zde přes 500 000 obyvatel. Severně od Drážďan je Míšeň (Meissen) s výrobou proslulého porcelánu. Velkými průmyslovými centry jsou Dusseldorf, Frankfurt nad Mohanem, Dortmund, Stuttgart, přístav Brémy, Hannover, Roztoky, Norimberk (Nurnberg), Chemnitz, Frankfurt nad Odrou ( s chemickým a strojírenským průmyslem ) a Halle. Zajímavou stavbou je i Zámek Neuschwanstein, který patří mezi Divy Světa.Slavné osobnosti
hudební skladatelé - Ludwíg van Beethoven, Franz Schubert, Robert Schumann, Johannes Brahms
spisovatelé a básníci - Johann Wolfgang Goethe, Heinrich Heine, Thomas Mann
filosofové - Georg W. F. Hegel, Friedrich Engels, Karl Marx, Friedrich Nietzche
vědci - Johannes Kepler, Albert Einstein, Alexandr von Humbolt, Wilhelm Röntgen, Heindrich Hertz, Heinrich Schliemann
státníci a politici - Otto von Bismarck, Paul von Hindenburg, Adolf Hitler, Konrád Adenauer, Ludwíg Erhad, Helmut Kohl, Roman Herzog, Rudolf Scharpin
podnikatelé - Friedrich Krupp, Ferdinand Porsche, Carl Benz, Gottlieb W. Daimler
sportovci - Max Schmelling, Franz Beckenbauer, Steffi Grafová, Boris Becker



Můžete se podívat i na Základní údaje v tabulkách kde jsou údaje o rozloze, národnostním složení, o
spolkových zemích a další informace.
Máš to tady dobře napsané vše!! je to parádní blog!!:o)